Rošáda

Rošáda je jediný tah, při kterém pohneme hned dvěma figurami - králem a věží. Má také hned dva účely: dostat krále do bezpečí (i proto mám rád anglický výraz “castling” od slova “castle” = “hrad”. Král se zde totiž opravdu schovává do bezpečného hradu, kde je těžší mu dát mat) a tzv. aktivovat věž, která se pak snadněji dostane do hry.

Rošádu začínáme tahem krále o dvě pole směrem k věži (i v tom je tento tah speciální, král musí trochu popoběhnout), věž následně krále přeskočí a postaví se po jeho boku.

Pokud děláme rošádu na královském křídle (ta polovina šachovnice, na které na začátku hry stojí králové), nazýváme to malou (někdy krátkou) rošádou. Mezi králem a věží jsou pouze dvě pole. Na dámském křídle pak mluvíme o velké (dlouhé) rošádě.

Na prvním obrázku může bílý udělat malou rošádu (král jde na g1, věž na f1). Černý již rošádu udělal.

Na druhém obrázku je pozice, kde lze udělat malou, ale i velkou rošádu (král na c1, věž na d1).

Pravidla a omezení

Mezi králem a věží nesmí být jiná figura
Král ani věž dosud v partii neudělali žádný jiný tah a jsou v základním postavení
Král nesmí být v šachu
Král nesmí přecházet přes napadené pole, ani nesmí přejít do šachu

Na následujících obrázcích jsou příklady pozic, kdy rošáda provést nelze:

Král v šachu (pravidlo 3) - Nebýt šachující dámy na b4, mohl by bílý rošovat na obě strany

Napadené pole (pravidlo 4) - v této pozici by šlo udělat velkou rošádu, ale brání tomu černý střelec na g4. Bílý král by musel při rošádě přejít přes napadené pole d1, což nelze.

Figury se již pohnuly (pravidlo 2) - Bílý již táhl králem, černý věží. Oba se tak připravili o právo rošády. Černý tedy pouze o právo udělat velkou rošádu, malá je pořád možná.

I kdyby se figury vrátily na svá původní místa, rošáda již není možná.

Braní mimochodem - en passant (“án pasán”)

Speciální způsob, kterým pěšec může v určité situaci sebrat soupeřova pěšce, nazýváme braní mimochodem.

Lze ho použít jen tehdy, pokud soupeřův pěšec vyrazí ze základního postavení o dvě pole a ocitne se “bok po boku” našemu pěšci.

V takovém případě ho můžeme (ale nemusíme!) sebrat stejně, jako kdyby táhl pouze o jedno pole.

Příklad

Na tomto diagramu vidíme situaci, kdy černý pěšec táhne o dvě pole na b5, bílý pěšec na c5 ho nyní může sebrat mimochodem - sám se potom postaví na pole b6.

💡 Poznámka: pokud by černý táhl pěšcem pouze o jedno pole na b6, bílý by ho mohl sebrat úplně stejně.

Jak vidíte, braní mimochodem je právě zbraní proti tomu, aby pěšci mohli “proběhnout” o dvě pole kolem soupeřových pěšců.

Důležitá pravidla

Braní mimochodem se týká pouze pěšců! To znamená, že např. střelec nemůže tímto způsobem brát
Takto může pěšec brát pouze v přímo následujícím tahu. Pokud by tedy bílý zahrál něco jiného a až v dalším tahu si uvědomil, že pěšec soupeře se pohl o dvě pole, nic už s tím dělat nemůže a brát mimochodem nelze.

Na tomto obrázku vyrazil bílý pěšec na g4. Černý má hned dva pěšce (f4 a h4), kteří mohou brát mimochodem. Ať již černý vezme kterýmkoliv, ten se postaví na g3 a odstraní bílého pěšce ze hry.

💡 Poznámka: Jak vidíte z příkladů, brát mimochodem mohou pěšci, kteří jsou přesně na vzdálenost dvou polí od základního postavení soupeřových pěšců. To znamená na páté řadě (bílý) a na čtvrté řadě (černý)

Zde bílý pěšec nebyl v základním postavení a táhl pouze o jedno pole z g3 na g4. V tomto případě černý nemůže brát mimochodem!

💡 Poznámka: Dávejte ve hře dobrý pozor. Pravidlo braní mimochodem nevyužijete příliš často, ale byla by velká škoda na něj zapomínat. Pokaždé, když soupeř táhne pěšcem o dvě pole, zbystřete a podívejte se, jestli náhodou nemůžete brát mimochodem.

Soubor ke stažení a tiskuPDF • 620KB